Dr. Elisabet Sahtouris Je mezinárodně uznávaná evoluční bioložka, futuristka, profesorka, Autorka a Konzultantka V Oblasti návrhu živých systémů. Poukazuje Na význam biologických systémů Pro organizační Desig

Do systému jsme přinesli opravdu krásnou hudbu, umění, tanec – ne že by jiné druhy něco z toho nedělaly. Ale další věc, kterou lidé dělají odlišně od ostatních druhů, je, že jsme se naučili komunikovat prostřednictvím složitých jazyků, zatímco jiné druhy a naše vlastní buňky pouze komunikují. Provádějí přímý přenos informací mezi sebou. Ani jim za to nepřikládáme uznání, protože západní věda ani neuznává, že příroda je inteligentní. Rozlišuji mezi komunikací a komunikací a komunikaci složitějším způsobem než u druhů, jako jsou velryby, delfíni, ptáci atd., přinesli lidé.

Můj základní zákon vesmíru, který vnímám jako samoorganizující se, sebevytvářející se vesmír, který je vědomý a inteligentní, je, že cokoli se může stát, se stane. Myslím, že to je jediný princip přírody. Věřím v pozorování pravidel. Ale nevidím žádného zákonodárce. V průběhu samoorganizace se určité pravidelnosti staly, protože fungovaly dobře, a pokračují. Lidé patří k nejodvážnějším experimentátorům, jaké svět nebo vesmír kdy poznal. Možná je to náš nárok na slávu. Dokážeme posouvat hranice dále než jiné druhy a přesto se zotavit z našich přestupků.

Mark: Elisabet mluvila o tom, kolik věcí se děje paralelně se starým paradigmatem, které se nově objevuje všude. Řekl bych, že můj pocit je, že to, co je pro většinu z nás neviditelné, je rozhodně neviditelné i pro média, ale v evoluci dochází k tomuto kolektivnímu objevování. Mám pocit, že my lidé se právě učíme pomalu propojovat genialitu jedné poloviny našeho mozku s naším srdcem a vnitřnostmi a s druhou polovinou našeho mozku, která ví, že jsme propojeni se vším. A evoluční zralost spočívá v učení se, jak tyto dva prvky synchronizovat, abychom se stali krásnějšími, půvabnějšími, elegantnějšími; abychom tančili a žili v rezonanci a harmonii s větším vesmírem, na který jsme byli tak dlouho naladěni.

Elisabet: Má naprostou pravdu a nevím, jak se mi na to podařilo zapomenout, takže děkuji za připomenutí, že skutečně úžasným úkolem lidí je přinést kosmickou lásku až k našim konečkům nohou. Uzemnit ji, nejen intelektuálně, a dokonce ani ne na úrovni srdce, ale až k našim konečkům nohou. Přinést na Zemi kosmickou lásku, plně ztělesněnou.

Amit: Marku, jedna z věcí, které jsi zmínil, je tato zralost, které musíme dosáhnout. Existuje způsob, jak to urychlit, nebo to nakonec prostě musí jít svou vlastní cestou?

Elisabet: Zrychluje se to. Teď se to zrychluje rychle. Nic nenastartuje druh k akci tak jako dobrá krize. Když víte, že je to takhle špatné, opravdu to musíte překonat. Uzemněme tu kosmickou lásku!

Mark: Nevím, jestli zbývá pět týdnů, pět měsíců nebo pět let do pádu Berlínské zdi, před koncem apartheidu, předtím, než hnutí za občanská práva dostalo jméno, před prvním Dnem Země. Nikdo nemohl nic z toho předvídat měsíc předem. Vypadalo to naprosto nemožné. Staré paradigma mělo takový vliv. Mám pocit, že naše srdce vědí, že je to absurdní. Pro mě jsme tak blízko k životu ve strachu a říkáme: „Změním tě, místo abych dělal svou vnitřní práci.“ Service Space je průkopníkem této vnitřní práce. Pro mě je načase, kdy překonáme život ve strachu, nedostatku a odloučení a budeme žít v této spolupracující, kooperativní kráse, eleganci a eleganci. Díky, že jste v tom průkopníkem.

Elisabet: Existuje něco, čemu se říká „černé labutě“, kdy je nelze předvídat a najednou o nich slyšíme. Nikdo nevěděl, že existuje něco jiného než bílé labutě, dokud někdo konečně neviděl černé.

Nejnovějším je pro mě řecký ministr financí. Janise Varufakise sleduji poslední dva roky. Je to úžasný člověk. Teď jde příkladem k úplně novému typu politika – politika, který je naprosto transparentní, který nenosí politické oblečení, který si prostě stojí za svým a je tak logický, že ho nikdo nemůže vyvrátit. Ve světě vyvolává takový rozruch, když říká: „Podívejte, je šílené pořád půjčovat lidem peníze a dostávat je stále hlouběji do dluhů.“ A i když jsou věci v tomto dluhovém a úvěrovém systému tak hluboko, že musel udělat nějaké kompromisy, v Řecku ruší úsporná opatření – je prvním člověkem, který dokázal tento proces nastartovat. Nechce zachránit jen Řecko, chce zachránit celou Evropskou unii. Odhaluje neoliberální projekt, celý projekt, který byl v USA nazýván neokonzervativním projektem, Reagan-Thatcherovou ekonomiku, která zprivatizovala svět v tomto nezralém režimu nelítostné konkurence a vytvořila tyto obrovské ekonomické nerovnosti (aktualizace: Varoufakis byl v Řecku vytlačen ze své pozice, ale založil novou celoevropskou politickou stranu DiEM25).

Amit: Virginia Levin píše, že žije v domově důchodců s více než 1000 obyvateli. Ptá se: „Jaké šetrné metody lze použít k posílení ekologického povědomí? Naši mocní dělají pro podporu této oblasti mnoho, ale apatie je na denním pořádku.“

Elisabet: Jemné způsoby spočívají v tom, že vyprávíme nové příběhy a ujistíme se, že naše nové příběhy skutečně naplní lidi nadšením z vytváření opravdové komunity a jejího praktikování na co nejlokálnější úrovni ve vašem domově důchodců nebo kdekoli jinde. Ve vaší komunitě. Duch služebního prostoru. Dělat hezké věci pro lidi. Náhodné projevy laskavosti. Dárky. Ne vždycky očekávat odměnu. Je to žít budoucnost, jako by už tady byla. Takovou, jakou si přejete. To je ta jemná cesta. Protože nemůžete změnit ostatní lidi. Můžete změnit jen sebe. Musíte se stát lákadlem. Musíte se stát vzorem. Většina rodičů dříve či později zjistí, že si nemůžete potáhnout cigaretu a říkat svým dětem, aby nekouřily. Musíte jít vzorem ve věcech, které se snažíte naučit. Pokud jste etický, pokud jste transparentní, pokud jste laskavý, pokud jste milující, ostatní lidé z toho budou mít prospěch a sami se stanou trochu milujícími a laskavějšími. V tomto smyslu je to jemné.

Někdy musíme být neústupní, postavit se a říct: „Ne! Tohle už mi, mým dětem a vnoučatům dělat nemůžete.“ Může to mít různé druhy. Proto rád říkám: „Ať už chcete změnit svět jakkoli, ujistěte se, že je to způsob, který vám rozezpívá srdce.“ Musí to být něco, pro co máte vyloženě vášeň. Ztrácíte čas ukazováním prstem na všechny lidi, kteří dělají věci špatně. Ztrácíte čas snahou něco bořit. Dává smysl jen jít příkladem a budovat toho motýla.

Mysl je důležitá. Mysl je důležitá na celém světě. To je opět to, co mi dává optimismus. Vím, že když se budu stýkat s pozitivními lidmi, když se sám chovám pozitivně, když budu mluvit v takové skupině, a ne s generálními řediteli a členy představenstev nadnárodních společností, což může být velmi náročné, cítím v takové skupině energii – energii budoucího světa, který chceme.

Aryae: Chci se vrátit k úvodní části tvého příběhu, který jsi vyprávěla o sobě jako o někom, kdo porušuje pravidla a má impulsy dělat věci jinak. Když se na to podíváme zpátky do minulosti, z tvého dnešního pohledu, odkud se tyto impulsy vzaly?

Elisabet: Myslím, že jsou dostupné nám všem. Někdy jim říkáme intuice. Mimochodem, když jsem porušovala pravidla, občas mě vyhodili z práce a musela jsem se dřet, abych vychovala své děti. Nebylo to vždycky snadné. Myslím na astronauta Eda Mitchella, který na své cestě na Měsíc zažil zjevení, že je držen v náručí vesmíru a nemůže se ztratit. Ztratil veškerý strach z toho, že se vrátí do té maličké plechovky a bude muset jet celou cestu zpět na Zemi poté, co se jeho poslední mise (Apollo 13) dostala do tak vážných problémů. Je to ten pocit, že jsme trvale součástí tohoto velkého věčného Přítomného okamžiku. Nikdo z nás nemá žádnou zkušenost mimo Přítomný okamžik. Celý Kosmos je jen Přítomný okamžik. Mám hluboký pocit, že jsme tady záměrně, jsme nesmrtelní, jsme součástí Vesmíru, který je mnohem fascinující, než si jako lidé představujeme, a to mě žene kupředu.

Amit: Bylo to úžasné rozhodnutí. Jedna věc, kterou si z toho odneseme, je, že si tu kosmickou lásku přineseme až k našim nohám.

Elisabet: Přesně tak. A měj se hezky. Na této planetě se máš bavit, i když je všechno tak špatné. Na tom nezáleží, víš. Jsme nesmrtelní. Je to výzva a všechno je tu pro nás, abychom se z ní poučili. To učení je láska. „Ať je otázka jakákoli, odpověď je láska.“ Miluju tu písničku!