Záchrana laskavého holiče a Jeho pouličních koček

Manuela Wroblewski se dvěma statnými pytli kočičího žrádla v náručí se nemůže přestat usmívat, když kráčí ke známému obchodu na rohu. Jezdí na týdenní návštěvu, aby viděla holiča Husseina. Zahlédne ji výlohou svého tichého obchodu a vtrhne dveřmi do slunečního světla a roztáhne ruce s tureckým pozdravem. Hussein vděčně sepne ruce, když si prohlíží pytlíky s jídlem, a oba spěchají k drobným miskám s jídlem seřazeným v uličce. Brzy zvuk granulí cinká o misky a začíná se objevovat několik tuhých koček.

Tady v tureckém Avsallaru je kulturní averze vůči kočkám a psům a těmi, kdo zvířata krmí, se často pohrdá. Ale Husajn si nevšímá těch, kteří na něj zírají. V uličce si dává na čas, klečí nejdéle, hladí každou kočku a tiše mluví. Hussein je prostě muž, který miluje celým svým srdcem a v tuto chvíli je ztracen v pohodlí své rodiny.

Když oba skončí a vracejí se zpět do obchodu, Husseinův úsměv pohasne a Manuela si nemůže nevšimnout, že začíná vypadat dost hubený. Manuela, rodačka z Německa, vedla poslední tři roky dobrovolnický program na záchranu zvířat v Turecku, ale jazyk přichází pomalu. Jen náhodou, když dorazí vícejazyčný známý, se v místnosti začne stmívat, když Hussein vysvětluje, že se chystá ztratit své holičství.

Po desetiletích ve stejné malé místnosti s dokonale vyleštěnými nůžkami a pečicími nástroji přesně zarovnanými podél pultu bylo Husajnovi řečeno, že musí odejít. Jeho chřadnoucí holičství prostě neplatí dost nájmu a vzhledem k tomu, že tak málo zákazníků volá po jeho „staromódních“ službách, si pronajímatel pozval dalšího nájemníka... takového, který nebude krmit zvířata venku.

Manuele se začnou zalévat oči, když Hussein vyjadřuje svůj strach o kočky, o které se stará. Zbývá jen sedm dní, než Hussein zmizí z obchodu a Manuela se bojí o své přežití i o přežití zvířat, která na něm závisí.

Ale jak to osud chtěl, pro holiče a jeho kočky je připraveno něco lepšího. Víte, ačkoli je záchrana zvířat považována za umění věnované výhradně čtyřnohým, často jde také o záchranu lidí. Když si Manuelini příznivci na Facebooku přečetli její příspěvek o holičově osudu, podpora vzrůstala. Jeden po druhém začínají čtenáři přispívat malými příspěvky na pomoc a Manuela se nemůže dočkat, až se o novinku podělí s Husajnem.

Každý den po celý příští týden Manuela chodí za Husajnem a má mu dát hromádku peněz. A třetího dne se stane něco neuvěřitelného, ​​když se Husajnovi podaří zajistit výlohu ve zchátralé budově sousedící s jeho obchodem. Žádná elektřina, žádná tekoucí voda, ale v tomto místě je potenciál.

Manuela a veterinář Dr. Osman přicházejí, aby pomohli s natíráním a odklízením odpadků, zatímco elektrikáři a instalatéři provedou všechna potřebná spojení.

Za necelé dva týdny je holič opět v práci a celý jeho svět je obnoven díky laskavosti cizích lidí. A pokud jde o kočky, Manuela hlásí, že nejmenší zákazníci holičství se mají dobře. Patří mezi stovky zde v Avsallaru, kteří denně dostávají jídlo prostřednictvím této charitativní mise sponzorované Harmony Fund.