[Nekonvenční absolventský projev sklízí potlesk: Přednášející bakalář na Pensylvánské univerzitě v roce 2012 byl pro školu Ivy League nekonvenční volbou. Aby oslovili své novopečené absolventy, toužící po oslnivé kariéře, vybrali muže, který se nikdy v dospělosti neucházel o práci. Muž, který téměř deset let nepracoval za mzdu a jehož posláním je jednoduše „přinášet úsměvy na svět a klid do mého srdce“. Tento mimoradarový reproduktor zahájil svou adresu překvapivou radou. V návaznosti na čtyři klíčové poznatky získané z radikální 1000 km dlouhé pěší pouti přes vesnice Indie. Když zakončil svůj jedinečný projev ke Dni promoce, moře studentů v čepicích a v róbách se zvedlo na nohy za bouřlivého potlesku. Následuje úplný přepis projevu Nipun Mehty. --DailyGood Editors]
Děkuji svým váženým přátelům, prezidentce Amy Gutmannové, proboštu Vincentu Priceovi a reverendu Charlesi Howardovi za pozvání, abych se podělil o několik úvah o této radostné příležitosti. Je mi ctí a výsadou poblahopřát vám – třídě UPenn v roce 2012.
Právě teď každý z vás sedí na ranveji života připravený ke startu. Jste jedni z nejnadanějších, elitních a nejuznávanějších absolventů vysokých škol na světě – a jste nepopiratelně připraveni létat. Takže to, co teď řeknu, může znít trochu bláznivě. Chci vás vyzvat, abyste nelétali, ale chodili . Před čtyřmi lety jste vstoupil do této úžasné laboratoře vyššího vzdělávání. Dnes se vztyčenou hlavou jdete pro diplomy. Zítra vstoupíte do světa nekonečných možností.
Ale chůze v našem vysokorychlostním světě bohužel upadla v nemilost. Samotné slovo „chodec“ se používá k popisu něčeho běžného a běžného. Chůze s úmyslem má však hluboké kořeny. Australská domorodá mládež chodí na procházky jako na obřad; Indiánské kmeny provádějí v divočině výpravy za viděním; v Evropě po staletí lidé chodí po Camino de Santiago, která se rozprostírá po celém Španělsku. Takoví poutníci pokládají jednu nohu pevně před druhou, aby šli v souladu s rytmy vesmíru a kadencí svých vlastních srdcí.
V roce 2005, šest měsíců po svatbě, jsme se s manželkou rozhodli, že to „zvýšíme“ a vydáme se na pěší pouť. Na vrcholu našeho úsilí s ServiceSpace jsme přemýšleli, zda máme kapacitu odložit náš světský úspěch a hledat vyšší pravdy. Stalo se vám někdy, že jste na něco mysleli a pak jste věděli, že se to muselo stát? Byla to jedna z těch věcí. Takže jsme prodali všechny naše hlavní věci a koupili si jednosměrnou letenku do Indie. Naším plánem bylo zamířit do ášramu Mahátmy Gándhího, protože pro nás byl vždy inspirací, a pak jít na jih. Mezi námi dvěma jsme si vyčlenili dolar na den, většinou na mimořádné události – což znamenalo, že naše přežití jsme museli zcela spoléhat na laskavost cizích lidí. Jedli jsme jakékoli jídlo, které bylo nabízeno, a spali jsme, kdekoli bylo nabízeno místo.
Nyní musím říci, že takové nápady přicházejí s varováním: nezkoušejte to doma, protože váš partner by tento druh líbánek nemusel zrovna vítat. :-)
Pro nás byla tato procházka pouť - a naším cílem bylo jednoduše být v prostoru větším než naše ega a umožnit tomuto soucitu, aby nás vedl v nespisovných skutcích služby na cestě. Mohli bychom si to stále „zachovat skutečné“, zcela zbaveni své komfortní zóny a navyklých identit? To byla naše výzva.
Nakonec jsme ušli 1000 kilometrů za tři měsíce. V té době jsme se setkali s tím nejlepším i nejhorším z lidské přirozenosti – nejen v druhých, ale i v nás samotných .
Brzy poté, co jsme pouť ukončili, strýc mimoděk položil otázku za milion dolarů u jídelního stolu: "Tak, Nipune, co ses z této procházky naučil?" Nevěděl jsem, kde začít. Ale zcela spontánně mi přišla na mysl zkratka -- WALK --, která zahrnovala klíčové lekce , které jsme se naučili a stále se znovu učíme, dokonce dodnes. Když začínáte další fázi své cesty, chci se o tyto pecky podělit s nadějí, že by to mohlo trochu osvětlit i vaši cestu.
W v WALK je zkratka pro Witness. Když jdete, doslova vidíte více. Vaše zorné pole je téměř 180 stupňů ve srovnání se 40 stupni, když cestujete rychlostí 62 mph. Vyšší rychlosti rozmazávají naše periferní vidění, zatímco chůze ve skutečnosti rozšiřuje vaše plátno a dramaticky přesouvá objekty vaší pozornosti. Například na naší pouti jsme si každý den všímali východu slunce a toho, jak se při západu slunce scházeli ptáci na malou vlastní párty. Namísto přidávání přátel na Facebooku online jsme se ve skutečnosti spřátelili osobně, často nad šálkem horkého „chai“. Život kolem nás ožil novým způsobem.
Tempo chůze je rychlostí komunity. Tam, kde vysoké rychlosti usnadňují odloučení, pomalejší tempo nám dává příležitost ke komunikaci.
Když jsme projížděli indickým venkovem rychlostí několika mil za hodinu, bylo jasné, kolik se toho můžeme naučit pouhým svědectvím o způsobu života vesničanů. Celý jejich mentální model je jiný – násobení přání je nahrazeno základním plněním lidských potřeb. Když už vás nezaměstnává žádat víc a víc věcí; pak jen bereš, co je dáno, a dáváš, co se bere. Život je zase jednoduchý. Farmář nám to vysvětlil takto: "Nemůžete přimět mraky pršet více, nemůžete přimět slunce, aby svítilo méně. Jsou to jen dary přírody - berte, nebo nech být."
Když jsou věci kolem sebe vnímány jako dary, nejsou již prostředkem k dosažení cíle; jsou prostředkem a cílem. A tak se pastevec krav bude starat o svá zvířata se soucitem otce, vesničanka bude čekat 3 hodiny na zpožděný autobus beze stopy hněvu, dítě stráví nespočet hodin fascinováno hvězdami v galaxii a hledáním svého místa v rozlehlém kosmu.
Takže s dnešními modernizovanými nástroji, které máte k dispozici, nenechte se lhostejně přibližovat z bodu A do bodu B na dálnicích života; zkuste se projít po zákulisí světa, kde budete svědky hluboce nerozlučného spojení se vším živým.
A v WALK znamená Přijmout. Při chůzi tímto způsobem se umístíte do dlaně vesmíru a čelíte jeho realitě čelem. Šli jsme na vrcholu léta, v nemilosrdných teplotách pohybujících se nad 120 stupni. Někdy jsme byli hladoví, vyčerpaní a dokonce i frustrovaní. Naše těla toužila jen po tom napití vody navíc, ještě pár chvil ve stínu nebo jen po té malé jiskřičce lidské laskavosti. Mnohokrát jsme dostali ten kousek navíc a naše srdce přetékala vděčností. Někdy jsme však byli náhle odmítnuti a museli jsme si vypěstovat schopnost přijímat dary skryté i v těch nejnáročnějších chvílích.
Vzpomínám si na jeden takový den, kdy jsme se blížili k motorestu po pusté dálnici. Když kolem projížděly těžké náklaďáky, viděli jsme ceduli, která oznamovala, že hosté jsou ubytováni zdarma. "Ach, náš šťastný den," pomysleli jsme si potěšeně. Dychtivě jsem vstoupil dovnitř. Muž za stolem vzhlédl a ostře se zeptal: "Jste tady, abyste se podívali na chrám?" Prosté ano z mých rtů by nám okamžitě poskytlo plné jídlo a pokoj na noc. Ale nebyla by to pravda. Místo toho jsem řekl: "No, technicky vzato, ne, pane. Jsme na pěší pouti, abychom se stali lepšími lidmi. Ale rádi bychom chrám navštívili." Poněkud náhle odpověděl: "Ehm, promiňte, nemůžeme vás hostit." Něco na jeho strohé aroganci vyvolalo vlnu negativních emocí. Chtěl jsem na oplátku udělat posměšnou poznámku a při odchodu zabouchnout dveře. Místo toho jsem držel své zuřící ego na uzdě. V tom stavu fyzického a duševního vyčerpání mi to připadalo jako herkulovský úkol – ale skrze vnitřní zmatek se uvnitř vynořil hlas, který mi říkal, abych přijal realitu tohoto okamžiku.
Byla ve mně tichá metamorfóza. Pokorně jsem povolil svou obranu, přijal svůj osud toho dne a bez reptání jsem se otočil k odchodu. Muž za pultem ve mně možná vycítil tento posun, protože právě v tu chvíli vykřikl: "Tak co přesně zase děláš?" Po mém krátkém vysvětlení řekl: "Podívejte, nemůžu vás krmit ani vás hostit, protože pravidla jsou pravidla. Ale vzadu jsou toalety. Můžete spát mimo mužskou toaletu a vaše žena může spát mimo toaletu pro ženy." I když byl laskavý, jeho nabídka mi připadala jako sůl v ranách. Nezbylo nám nic jiného, než přijmout.
Ten den jsme se postili a tu noc jsme spali v koupelnách. Malá lež by nám mohla koupit vylepšení, ale to by nebyla žádná pouť. Když jsem šel spát se zdí, která mě dělila od mé ženy, měl jsem tuto nádhernou, nevyžádanou vizi páru šplhajícího na vrchol hory ze dvou různých stran. Uprostřed tohoto obtížného výstupu, když muž uvažoval o tom, že se vzdá, proletěl kolem malý vrabec s touto radou: "Teď neodcházej, příteli. Tvá žena se těší, až tě uvidí na vrcholu." Pořád stoupal. O několik dní později, když se manželka ocitla na pokraji toho, že skončí, se malý vrabec objevil se stejnou zprávou. Krok za krokem jejich láska udržovala jejich cestu až na vrchol hory. Navštíven včasnou milostí této vize jsem prolil několik vděčných slz - a tento příběh se stal prubířským kamenem nejen v našem vztahu, ale také v mnoha dalších ušlechtilých přátelstvích.
Takže vás povzbuzuji, abyste kultivovali vyrovnanost a přijímali vše, co vám život hodí do klína – když to uděláte, budete požehnáni vhledem vnitřní proměny, kterou si musíte po celou dobu uchovat.
L v WALK znamená lásku. Čím více jsme se učili od přírody a budovali jakousi vnitřní odolnost vůči vnějším okolnostem, tím více jsme upadali do svého přirozeného stavu -- což mělo být milování. V našem dominantním paradigmatu Hollywood zákeřně kooptoval toto slovo, ale láska, o které zde mluvím, je druh lásky, která zná jen jednu věc – dávat bez jakýchkoliv podmínek. Čistě. Nezištně.
Většina z nás věří, že abychom mohli dávat, musíme nejprve něco dát. Potíž s tím je, že když děláme inventuru toho, co máme, téměř vždy děláme účetní chyby. Oscar Wilde jednou vtipkoval: „V dnešní době lidé znají cenu všeho, ale hodnotu ničeho. Zapomněli jsme, jak hodnotit věci bez cenovky. Když se tedy dostaneme k našim nejhojnějším darům – jako je pozornost, vhled, soucit – zaměňujeme jejich hodnotu, protože jsou, no, neocenitelné.
Na naší pěší pouti jsme si všimli, že ti, kteří měli nejméně, byli nejsnáze vybaveni, aby uctili neocenitelné. V městských městech začali lidé, se kterými jsme se setkali, nevyslovenou ostražitostí: "Proč to děláš? Co ode mě chceš?" Na druhé straně na venkově nás vesničané téměř vždy potkali s otevřenou zvědavostí, která se přímo spustila: "Hej, kamaráde, nevypadáš jako místní. Jaký je tvůj příběh?"
Na vesnicích se vaše hodnota nehodnotila podle vaší vizitky, profesní sítě ani vašeho platu. Tato vrozená jednoduchost jim umožnila milovat život a vážit si všech jeho spojení.
Extrémně chudí vesničané, kteří si nemohli dovolit ani vlastní jídlo, si často půjčovali jídlo od svých sousedů, aby nás nakrmili. Když jsme se pokusili odmítnout, jednoduše vysvětlili: "Pro nás je hostem Bůh. Toto je naše oběť božství ve vás, které nás navzájem spojuje." Jak by to někdo mohl odmítnout? Pouliční prodavači nás často obdarovávali zeleninou; ve velmi dojemném okamžiku jeden bezruký prodavač ovoce jednou trval na tom, že nám dá plátek melounu. Všichni, bez ohledu na to, jak jsou staří, by nám s velkou radostí dávali pokyny, i když si jimi nebyli úplně jisti. :) A stále si pamatuji ženu, která nám velkoryse dávala vodu, když jsme měli extrémní žízeň - aby později zjistila, že musela ujít 10 kilometrů ve 4 hodiny ráno, aby dostala ten jeden kbelík vody. Tito lidé věděli, jak dávat, ne proto, že by měli hodně, ale protože věděli, jak milovat život. Nepotřebovali žádný úvěr ani ujištění, že se někdy vrátíte, abyste jim to splatili. Spíše jen důvěřovali v kruh dárcovství pay-it-forward.
Když ožijete tímto způsobem, uvědomíte si, že skutečná štědrost nezačíná, když máte co dát, ale spíše když ve vás není nic, co by se vám snažilo brát. Doufám tedy, že ze všech svých vzácných chvil uděláte výraz láskyplného života.
A konečně, K in WALK znamená Know Thyself.
Mudrci nás již dlouho informovali, že když bezpodmínečně sloužíme druhým, posouváme se od já-to-to-my a hlouběji se spojujeme s ostatními. Tato matrice vzájemných propojení umožňuje hlubokou kvalitu duševního klidu. Jako tiché jezero nerušené vlnami nebo vlnkami jsme pak schopni jasně vidět, kdo jsme a jak můžeme žít v hluboké harmonii s prostředím kolem nás.
Když jedna noha chodí, druhá odpočívá. Dělání a bytí musí být v rovnováze.
Naše racionální mysl chce právem zajistit pokrok, ale naše intuitivní mysl také potřebuje prostor pro to, aby se vynořilo, neznámo a neplánovalo. Dělání je jistě důležité, ale když si nejsme vědomi našeho vnitřního ekosystému, jsme tak zaujatí svými plány a činy, že si hromadění mentálních zbytků nevšimneme. Postupem času začne tento nevědomý vnitřní hluk znečišťovat naše motivace, naši etiku a našeho ducha. A tak je důležité uklidnit mysl. Melodii lze koneckonců vytvořit pouze s tichem mezi tóny.
Jak jsme chodili – byli svědky, přijímali, milovali – naše vize světa se skutečně vyjasňovala. Tato jasnost paradoxně smazala naše předchozí rozdíly mezi mnou versus my, vnitřní transformací versus vnější dopad a sobectvím versus nesobeckostí. Byli nerozlučně spojeni. Když mi chudý sedlák dal na rozloučenou rajče a z očí se mu koulely slzy, dostával jsem nebo dával? Když seděl celé hodiny v tiché meditaci, byl přínos pouze můj, nebo by se rozprostřel do světa? Když jsem zvedl kupku sena z hlavy starého muže a nesl ji kilometr, sloužil jsem jemu, nebo sobě?
Což znamená, nejen projít životem - růst životem. Bude pro vás snadné a lákavé dospět k reflexivním odpovědím – ale místo toho si dejte záležet na tom, abyste uznali tajemství a uvítali bohaté otázky ... otázky, které vás popostrčí k většímu pochopení tohoto světa a vašeho místa v něm.
To je CHŮZE. A dnes, v tomto významném milníku vašeho života, jste přišli a budete chodit ven. Doufám, že až budete vcházet do světa, který se stále více snaží překročit rychlost myšlení, budete si každý pamatovat důležitost cestování rychlostí přemýšlení. Doufám, že si uděláte čas a budete svědky našeho velkolepého propojení. Že přijmete krásné dary života, i když nejsou hezké, že se budete nezištně cvičit v lásce a budete se snažit poznat svou nejhlubší podstatu.
Chci to uzavřít příběhem o mém pradědečkovi. Byl to málo bohatý muž, který stále dokázal darovat každý den svého života. Každé ráno měl rituál procházky - a jak šel, pilně krmil mravenčí kopce podél své cesty malými špetky pšeničné mouky. To je akt mikroštědrosti tak malý, že se může zdát naprosto zanedbatelný ve velkém schématu vesmíru. Jak na tom záleží? Důležité je, že ho to uvnitř změnilo. A dobrota mého pradědečka formovala světonázor mých prarodičů, kteří zase ovlivnili pohled svých dětí – mých rodičů. Dnes jsou tito mravenci a mravenčí kopce pryč, ale duch mého pradědečka je pevně zakořeněn ve všech mých činech a jejich budoucích vlnách. Jsou to přesně tyto malé, často neviditelné akty vnitřní transformace, které formují hmotu našeho bytí a ohýbají oblouk našeho společného osudu.
Na tvé procházce, dnes i vždycky, ti přeji, aby oči viděly mraveniště a srdce, aby je sytilo radostí.
Budiž vám požehnáno. Změňte sebe - změňte svět.
COMMUNITY REFLECTIONS
SHARE YOUR REFLECTION
100 PAST RESPONSES
Thank you for sharing this. May God bless you both.
Wow, amazing, simply amazing talk...you just kept me glued to this narrative as though I was hearing you live, Nipun. Your name is befitting you. It is always about how you can decipher a thought in simple yet effective way so that the recipient of the thought could not only grasp but also transmit it forward. You did that to me. I will never forget the expansion and meaning of the acronym W-A-L-K and would always get reminded whenever I walk. Wishing you all the best in your WALK of life. God bless.
Beautiful article, it was worth reading
Amazing article... When one foot walks, the other rests.I`ll take this forever!
Amazing story. Reminds me of Nanak ji. Sat naam wage guru. We need crazy people like you in this world to make it better, loving and acceptable.
This was a true gift today. An affirmation of thoughts I was pondering just this morning. On my way into work (driving, sadly rather than walking - but at a leisurely pace through a parkway, foregoing the freeway) I was thinking about walking and those that walk for a purpose such as Nipun and his wife, although at the time I was thinking of another walker's story I had just read. I thought of all the books I've read about others' pilgrimages and how my little hikes reveal to me in small ways what others learn on their longer journeys. It came to my mind that if I had the opportunity and time to walk one of these long walks, the Camino, the APT, the PCT, and IAT, I wouldn't be doing it to write a book or to change the world, but I could expect it to change my world vision. If we change our vision, such as Nipun requests, we do change the world, though, don't we?
Amazing speech nipun. It has been amazing knowing about you. It is really shaking selfish and insecure person in me and temping me to start giving - in whatever small way until it becomes a habit. Thanks for showing new way of living.
This is the most insightful and inspirational speech about the adventure of their pilgrimage in India and the lessons learned during this journey. Thank you very much for sharing with all of us.
I will always remember these four key words - Witness, Accept, Love and Know thyself. These four words are like mantra to me to remember and practice all through our day to remind myself about Nipun's insights.
Thank you.
very inspiring and thought provoking article, feel pleaure to read this .:)
Truly inspirational. However, temper your kindness with pragmatism. Feeding wheat flour to ants may be an act of micro kindness but don't try that with snakes. When bit by a cobra, most you can do is to follow the 'A' in the WALK model before turning blue.
Thanks to Nepun Mehta for enlivining each of our life's and sharing your thought with us..........it has greatly moved me and changed my life.....
i was lead here again by the new grad speech .. one of my favorite reads ever still HUGS
I feel myself blessed to read this beautiful article. Though i have read it a lot of times, each time i read it , i learn something new. Thank You :) Its one of the most amazing blogs i have read.
Thanks a lot for sharing.:)
Awe-inspiring and awesome article!!!
Thank you I will carry these thoughts on my daily walks
Nothing new in this article or speech. Its like remaking the older version of a film BUDHA back. Its becoming a fashion for the so called elite saying, " I'm also experienced the suffers". The speaker doesn't know what the real life means so its make him some difference. In B.C Gowtham Budha changed himself from a 4(WALK) incidents.
Modern education system doesn't teach for the mind growing process its only teaching for the industrial market driven process.
Nipun, Both of you are doing greatest job and very few people are devotee like both of you. Both of you have started your journey of SEVA at very young age. Thank you very much for explaining very true meaning of WALK. May God bless you for your long journey for betterment of the people around the globe.
Very productive
Day after day I become more and more certain that there is already enough wisdom out there to make us live a fulfilled and immensely happy life! :) It always boils down to the same: Be mindful, be grateful... Truly BE! And then, when you have yourself sorted out completelly, you realise that it is not about you anymore.
If you analyse the article, or any other inspiring one, you will find that all the takeaway points
can be pretty much fitted in 3-4 categories on the sorts of "mindfulness" "gratitude (take everything as a gift)" etc.). There are lots written about this (From philosophy (I am quite stoic myself :P), to modern works like the book "Flow"... Endless quotes and frameworks (Benjamin Franklin's 13 virtues) etc.) Anyway, my point? We have the information! Please let's DO something about all this! There is NO justification for any of us not being fulfilled and happy. :) Let me leave you with a powerful quote on a new comment to illustrate gratitude. Don't be scared about the religious feeling it has... ignore that if you please... just take the main point, the one of gratitude:
Heaven is available to the Muslim and Jew, even to Catholic… heaven is even available to atheist… but often the atheist does not find heaven because the atheist is full of conflict, full of
pushing away. Religions are important… religions are beliefs systems that get people to faith, but faith, faith is trust in life... trust in that anything life brings you is a gift... even when it seems like it is a pile of crap. If you can trust that everything life brings you is a gift, even when it seems as though is darkness and adversity, then you will trust that even death is a gift, because after all... what does life bring everybody eventually but death... and if you can trust that even death is a gift... then surely... you will go to heaven. If you can trust that everything life brings you is a gift... if you can really chose to have faith... then you remove your heart from anxiety, from stress, form conflict... and you replace it with peace, creativity and acceptance... then you have found heaven on earth. (Brother David Steindl Rast )
Compare with a quote from your article "When the things around you are seen as gifts, they are no longer a means to an end; they are the means and the end"
Similar right? We have it sorted! Let’s do something about it!
Antonio
[Hide Full Comment]@antoniogbo
still Re-reading. Kudos Nipun for enlivening others.
GREAT........INSPIRING........ my husband introduced this to me and what....enjoyed getting shaken up.....very thought provoking.
Respected Sir,
I wish I could walk like Budhaa,Shankaracharya, SRI Gandhiji, SWAMI Vivekanandji , ACHARYA Tulsidasji or like you with an empty hand.
A courageous advanture for a person like uou.
WITH REGARDS-gdshah
Some people are brave ~ courageous ~ blissful. Nipun is among those and they pull others and show the way that generosity is possible and not linked to the wealth you own.
Really blessed after reading it and wish many will get blessed and not just inspired.
Thanks ...Gopal
This highlights the depth of simplicity. We have things so backwards.
This has been in my mind for over a month and finally I blogged on it. http://everydaygeeta.blogsp....
Thoughtful and inspiring are the words that come to mind. Thank You.
I loved this piece very true especially when he says
make it a point, instead, to acknowledge mystery and welcome rich questions ... questions that nudge you towards a greater understanding of this world and your place in it.
many of us do not know our place in this universe feeling that we are minute hence dont care less
brilliant and thoughtprovoking even at my seventies. This is what our ancestors did walking from Kanyakumari to badrinath in the himalayas and had this ennobling experience
narasimhan
Very beautiful speech that reminded me to take life easy and embrace it. I received clarity on my confusion regarding, "Accepting what is given vs Need to grow" Thank you for that. My eyes welled up in tears for the act of giving water by the lady who walked for 10 KMs to fetch water. The importance of silence was beautifully expressed in the line: "A melody, after all, can onle created with the silence in between the notes.
Am blessed to know you, Nipun, and call you a friend. Many bows...Marsha
Such profound advice can only come from a heart and mind of one who has experienced the richness of life way beyond the rat race and aggressiveness found in this materialistic world! I hope the Class of 2012 of UPENN are indeed moved to follow it!!
It is simple yet soo deep! Thank you for motivationg the future generations!
Truly inspiring. A fantastic piece, every single word coming out of deep experiences.
It tells us again the the real India lives in our villages. It reminds all of us that we can be happy by simply loving, giving, being kind, accepting life as it unfolds, and always look within.
The best line was perhaps, do not go through life, grow through life.
Hats off to Nipun and his wife.
We pray to our beloved AMMA to shower Her blessings to both of them, and pray for all success in all their endeavours.
It is absolutely beautiful, had tears of 'love' in my eyes-----
Veena Kapoor
Truly inspiring..
thanks i wont fly i will walk
Amazing article!!an eye opener to most of us who have have not realised the art of submitting,giving,receiving,unconditionally.
Just a couple of questions (without malice)...did Mr Mehta wing his way back to the safety and comfort of the US after his walk? Second, he has not written his wife's name or how she reacted to the walk. (or, are we supposed to know her only as his wife, and nothing else)?
very inspiring indeed . an eye opener for me . thanks for sharing your thoughts & experiences
Excellent work Nipun,
It proves your name............one who is Nipun in enjoying life. May God bless you to inspire people.
( Nipun can be translated as Kushal............but not very exact)
One word sums it up - Brilliant. You are a true change agent Nipun and the world desperately needs people like you to bring about spiritual transformation and peace. What a touching and inspiring experience and so beautifully articulated. I sincerely hope and pray that our politicians draw a leaf from your chapter.(wishful thinking perhaps but nonetheless)... Kudos and a big thank you for this wonderful article...
This is so enlightening
Nipun what an amazing and an inspiring message to the young generation,it has deeply touched me.
As a speech, it is touching ! However is it suitable to the audience- I would say- NO.
The young graduates who has spent their hard earned saving to be graduate - and we are teaching them not to be ambitious but be contented , not aggressive but considerate, not game changer but game player- this sounds alright after you have lived life, understood and experienced its invincibility-but not to the young graduate whom we need to encourage to go and conquer the world...
While I salute Nipuns' selflessness, his sagely advice, I strongly disagree to his teaching these to the young guys and sucking out their enthusiasm for the life yet to start.
Truly inspiring. Realised what enormous wealth I have -my mind and the ability to walk. It is absolutely fantastic that a person can have such a clear thinking while delivering a speech! Blessed are those who had the opportunity to hear / read these wonderful thoughts.
CK Chandrasekharan
What a beautiful speech! My friend Asheesh shared this with me, and I am so glad I read it. Truly an inspiration for me in my life. I recently had the honor of delivering the student keynote speech at my own MBA graduation from the Penn State Smeal College of Business, and it was centered on a story of walking as well. (If you are interested, here is the link: http://slidesha.re/KQzLRl)
You have shown the wisdom and beauty of accepting the only pace that you can take for a journey that cannot be run. Thank you!
Feed the ants. Don't just go thru life, Grow thru life. W.A.L.K. Thank you for sharing this meditation.
Amazing.....its most important to be "grounded"......bravo !
It is highly motivating. This made to ponder the inner and come out with peaceful state of mind.
Ajayakumar.P
Wow, I like the way speaker's experience is brought out. An encouraging speech!!!
wonderful!
There is much to be learned by merely breathing into the Spirit we all have within our hearts and asking to be lead. Of ourselves we can accomplish nothing. But, letting go of past and future and following that inner voice's words, directions, and feelings will lead you to insights that our hard to believe. Try it. Breath deeply within the heart and say: Of myself I can do nothing. Please guide me, give me your words, thoughts and feelings. Then without trying of thinking, just listen and follow the guidance. It seems to be leading you nowhere but trust and you will find what seems impossible.
That was an amazing speech Nipun! I always love hearing tidbits about your pilgrimmage and the wisdom in your words helps me to remember that I need to stop and enjoy my surroundings. Hope you and the wife are doing well :)
I agree that this is a fantastic article, would love to have been there to hear it in person.
I think everyone can be guilty sometimes of not taking time out to appreciate the wonderful things that fill our world, and more often or not the most simplest of things.
If we all change the way we treat ourselves and the world, eventually every person on this planet would become the happy and content person they seek to be.
Very ennobling speech. One is reminded of the Venerable Sage of Kanchi (Paramacharya) who followed the illustrious path of Adi Sankara in a walkng pilgrimage across India. He too wished to witness the nobility of the people of our countryside, who have so much to teach us. He in turn also blessed them with his compassion to help them face the harsh realities of life.
Very inspiring... Very Touching..
It is very inspiring and thought provoking.....You are truly blessed to experience thing that you only read in books. Your stupendous desire to experience the greatness of simple things in life this way is truly amazing.
That was really amazing talk. Took me a while to read it line by line but really mind blowing and inspiring.
Another comment disappeared before I replied. Well, I can't say what hurt the feelings of the Asian Culture is true or directed to them. It was meant for a short time punishments to the woman, thief and money launderer in a swift way as words and sentences would tell authorities---what?
Second reason, was to return the money to the needy beneficiaries or to the careless donors.
That is why I sympathize for looking someone who demonize a certain community who had no stakes with me. I was fool for that.
Hats off to you, Mr. Mehta! The article is simply Awesome! Thanks so much for sharing.
Beautiful. Mt Gandhi discovered. True india is found. Wish our Political leaders in India read and learn to WALK.
Thank you too.
This has come at an intersection in my life, today is the beginning of a new walk for me. Thank you
That was so beautiful. In this world when goodness is viewed sceptically ( read secret agenda), this was an endorsement on being human.
Heartwarming!! Thank you for sharing the joy and spreading the message.
W-A-L-K= witness always, like a kid
Let us walk and even own it...just need how-easiest way of making it heaven.
Fantastic article , written with utmost sincerity and honesty; two items which are becoming rarer and rarer every day in the rat race for materialistic progress and so called achievements!! An open look in to the broader throbbing world and trying to live in it with true participation can make us all Walk Taller literally and make this earth itself a heaven. Humility, compassion, optimism and belief in self and utmost modesty ; all these shine like gems in this article. I am made aware now, that I lack these and I bow my head and thank you immensely for firing my imagination with this spark to help me become a humble human being with a better heart and to lead a purposeful life. Thanks once again
Very inspiring article. Next time i take my morning walk i will remember what walk means.
I am delighted to have read the passage on W-A-L-K. I am deeply touched
Humbling !!!
Thank you too. truth is only thing I can offer...name a topic you would like.
Thank you for sharing......the world's desperate for the truth!
AMAZING !! INSPIRATIONAL !! SIMPLY GREAT !!
Well, projects are as many as stars. If people looking innocent don't appreciate then there they are. Because the work is about compassion and grounded is nature
Truly humbling and intensely inspirational!
You have epitomized the essence of our ethos and underpinned the importance of staying sanely and steadily grounded.
Thank you for shared wisdom
Thank you for sharing your story, experience and learning.
wish i had heard this talk when i graduated!! in deep gratitude for this talk...
Awesome
,it sums up what it is to be a loving christen.It is simply Christ's teachings no matter what your faith is. this should always be a reminder what life is meant to be,should we at times forget.
I walked many times and enjoyed travels but mine were planned unlike the couple.
I remember visiting my brother who is legsless and back the bus punctured one of its legs. I and two others went into the forest to see what it hosts. We came back to only find the bus left us. We walked about 4 hours in Masaai highlands and unlike other other communities, Masaai have a strict culture. We needed water badly and it already got dark. Only costume and leaves on my head and thighs, I got close to where they were celebrating on firewoods. Their leader who held a flame on his hand was impressed and I called my friends who were nearby. We were given water and milk. I don't costumes but my need of water forced me. So I learned cultures are very different where ties on some cultures are disguised. I also learned if one lives in slums he should look a slumdog like I am now. I can tomorrow be an urban dog. My experience on different cultures strengthened my ability of Human Engineering.
Though I believe I mastered Africans' way of life, I tried to see how westerners can be comforted. Some town tourists didn't return greetings as as they kept distance looking wary, so I thought I was discomforting them. I still feel that it would be great to meet one and impress. And Change is worked out. One student I once influenced his education promised me something very great 2days ago. So, I can tell priceless tags are sometimes greater than priced items. Though my facial outwards are not very interesting for first time am really honest. When I saw most people corrupted, crimed, harmful and non-punished I thought resorting and later re-correcting. Resorting for important celestial and earth change should not damage my name to open websites, social pages, create awareness against terrorism and improve social understandings which will lead religion and culture tolerance among all. Best known to adults or wise people am not doing all these things to clean my name from previous cases or because of way out of poverty. I may have made some statements telling people "here is the cash key" I may say that because of many reasons for:
1. Some people get motivations only when money involves.
2.Some people only respect when money is talked.
3.People's attentions can be gained
4.people will be productive and supportive.
Well, for me and my NGO which is the core of the changes need funds as the only way of achieving simplest change to set off. Imagine pals, I am to build a website from my store and countless people spread rumors against me saying I am an agent of Non-muslims where these accusations alone can be not only deadly but also assassinations. Still even didn't receive a penny and fewer people who would back me in case are to disbelieve me. You can then see how brave I am to disregard them and move forward. I need backings and change is here sirs and madams. This is Noor saying some truth out to wise men and women.
[Hide Full Comment]Very inspiring speech, with a great vision , the facts were simple yet thought provoking,
Hope to meet this lovely couple sometime in my life
Chandra Natarajan
Thanks
what a gift to the graduates! Bless you both.
Thank you. It is beautiful.
I've not read something as amazing as this in a long long time...u've deeply touched my heart & my sensibilities & given me new eyes with which to see the world....i salute u for having the courage to do what u wanted to & not give in to the monotony & average-ness of this materialistic world which frowns on everything new...but ur convictions have given me new hope that life can be lead from the heart....thankx again
Nipun. It is with the humble-est spirit, to thank you for your joy in sharing all that binds us together. Peace.
Dear Nipun
Thanks for sharing
Thank you Nipun, for continuing to be an inspiration, for truly making a difference in the world one step at a time, one being at a time, and in the ripples who knows how many are touched. My heart is full with gratitude at knowing you and Guri -
"It is precisely these small, often invisible, acts of inner transformation that mold the stuff of our being, and bend the arc of our shared destiny." What a beautiful commencement address. Thank you :)
thank you my friend. i'm glad to be at "one".
Thank you for sharing, inspiring and being the change. :) beautiful and touching to the soul.
Absolutely marvellous!Sets you thinking and change direction.
Deeply moving!
Very beautiful. Namaste--Peace, Love, Connection to All.
Nippun, thank you so much for posting this and sharing your journey. The Daily Good keeps me grounded, like a kite with a steady hand guiding it through the air.
Blessings, Nipun.
In 1970-71 my husband and I took a trip from Spain to India. Although we did not walk we travelled slowly getting to know the people and we were regularly invited and treated well by almost everyone. The experience changed my entire world view as I saw how some people could uncomplainingly make something out of nothing; in contrast to the attitudes of my fellow countrymen (US).
Wow.. It takes lot of courage to WALK, but the love that has filled in you couple is so true and pure.
I wish Both of you keep growing with your years together.
Thank You for being so true and kind...)
Every word is so grounded and so beautiful.