Milé děti

Každý rodič chce vychovat laskavé a ochotné dítě. Ale jak?

Nedávná studie naznačuje, že by to mohlo být jednodušší, než si myslíme. Podle autorů studie mají lidé silné predispozice k altruismu, což je patrné už od kojeneckého věku. Dospělí stačí, když děti jemně a nenápadně povzbudí, a ony se vydají na správnou cestu.

Ve studii, kterou provedli vědci z Max Planckova institutu pro evoluční antropologii v Německu, experimentátor ukázal 60 osmnáctiměsíčním kojencům jednu ze čtyř různých sad fotografií (viz níže). V popředí všech fotografií byl známý předmět z domácnosti, například červená konvice na čaj. Pozadí se však v každé ze čtyř sad lišilo.

V jedné ze sad byly na pozadí každé fotografie dvě panenky otočené proti sobě; další sada zobrazovala jednu z těchto panenek stojící samostatně v pozadí; třetí sada nahradila panenky dvěma hromádkami barevných kostek; a poslední sada měla dvě panenky stojící zády k sobě.

Poté, co si kojenci prohlédli všechny fotografie ze své sady, experimentátor opustil místnost a dovnitř vešel další experimentátor, kterému „omylem“ upadl svazek klacíků. Výzkumníci pozorovali, kolik kojenců se v každé ze čtyř podmínek spontánně pokusilo pomoci klacíky zvednout.

Výzkumníci chtěli zjistit, zda by kojenci s větší pravděpodobností pomáhali poté, co v pozadí uvidí fotografie s panenkami otočenými proti sobě. Poznamenávají, že altruistické chování se často zdá být stimulováno pocitem sounáležitosti a závazku k větší skupině, a vyslovili hypotézu, že vyjádření tohoto pocitu sounáležitosti mezi lidmi, byť jen velmi nenápadné, by stačilo ke zvýšení frekvence laskavého, vstřícného – nebo „prosociálního“ – chování.

Kojenci byli stejně ochotni pomoci, pokud viděli fotografie s jednou panenkou, panenkami zády k sobě nebo kostkami v pozadí. Ale kupodivu, po zhlédnutí fotografií, na kterých panenky v pozadí stály proti sobě, byla jejich pravděpodobnost pomoci třikrát vyšší.

Protože kojenci s větší pravděpodobností pomáhali, když panenky stály čelem k sobě, ale ne, když stály zády k sobě, vědci dospěli k závěru, že to byl jemný náznak sounáležitosti, který stimuloval altruistické projevy miminek, nikoli pouhá přítomnost dvou panenek.

„Kojenci si podvědomě propojili příslušnost a pomáhající chování,“ píší a dodávají, že „souvislosti mezi příslušností ke skupině a prosociálním chováním jsou tak zásadní, že i v kojeneckém věku stačí pouhý náznak příslušnosti k tomu, aby se zvýšila míra pomoci.“

Výsledky publikované v časopise Psychological Science nabízejí důvod k optimismu rodičům, pedagogům a všem ostatním, kteří doufají, že povzbudí děti ke sdílení a laskavosti – a možná jim nabídnou i trochu více pomoci v domácnosti.

„Ukázali jsme, s jakou snadností je možné dramaticky zvýšit prosociální chování u kojenců,“ píší vědci. „Naše data naznačují, že překvapivě nenápadné změny v našem sociálním prostředí mohou u našich dětí podporovat prosociální chování.“