Gándhí O Znalostech Bez Charakteru

Feb 17, 2012 8 min read

[Předčtení: Gandhi on the Power of One , z lednového DailyGood]

[A] víra v sílu jednotlivce tvořila základ pro Gándhího extrémně soucitný pohled na rozsáhlé problémy průmyslové éry, stejně jako na menší, ale neméně naléhavé problémy, které jsme našli v našich vlastních životech. Řekl by, že naše problémy nejsou nevyhnutelné; nejsou, jak někteří historici a biologové navrhovali, nezbytným vedlejším účinkem civilizace.

Naopak, válka, ekonomická nespravedlnost a znečištění vznikají, protože jsme se ještě nenaučili využívat své nejcivilizovanější schopnosti: kreativitu a moudrost, kterou máme všichni jako své od narození. Když i jeden člověk plně získá tyto schopnosti, naše problémy se ukážou v jejich pravém světle: jsou jednoduše důsledkem chyb úsudku, kterým se lze vyhnout – i když smrtící.

Gándhí formuloval řadu diagnóz zdánlivě trvalého krizového stavu moderního světa, které nazval „sedm společenských hříchů“. Raději je považuji za sedm společenských neduhů, protože problémy, které řeší, nejsou zločiny vyžadující trest, ale ochromující nemoci, které jsou samy o sobě dostatečným trestem. První – a na který se zde zaměříme – je poznání bez charakteru. Všechny naše obtíže přivádí k prostému nedostatku spojení mezi tím, o čem víme, že je pro nás dobré, a naší schopností na základě těchto znalostí jednat.

Poznání bez charakteru

Ústředním paradoxem naší doby pro mě je, že navzdory našim silným intelektuálním schopnostem a našim důmyslným inženýrským a lékařským úspěchům nám stále chybí schopnost žít moudře. Vysíláme do vesmíru sofistikované satelity, které nám přenášejí překvapivé informace o ničení životního prostředí, ale děláme jen málo, pokud vůbec něco, abychom toto ničení zastavili.

Jak řekl Martin Luther King, Jr., žijeme ve světě „řízených střel a pomýlených mužů“, kde je jen málo technických problémů příliš složitých na to, aby je bylo možné vyřešit, ale zjišťujeme, že je nemožné vyrovnat se s nejzákladnějšími životními problémy: jak spolu žít v míru a zdraví. V našich jasných chvílích vidíme, že sami sobě a naší planetě velmi škodíme, ale jaksi se nám při veškerém našem intelektuálním porozumění zdá, že nedokážeme změnit způsob, jakým myslíme a žijeme.

Tím nechci říct, že jsme špatní lidé. Problém je prostě v tom, že ještě nemáme dokončené vzdělání. Když Gándhí mluví o poznání bez charakteru, neznamená to, že toho víme příliš mnoho pro naše vlastní dobro. Říká, že protože nerozumíme tomu, jaké jsou naše skutečné potřeby, nejsme schopni využít naše ohromné technické znalosti způsobem, který by mohl učinit naše životy bezpečnějšími a naplňujícími. Místo toho ke každému problému přistupujeme, jako by to byla záležitost technologie, chemie nebo ekonomiky, i když s těmito věcmi nemá nic společného.

Každý den se například objevují desítky nových produktů, které slibují uspokojení našich nejhlubších tužeb. Jsme zavaleni zprávami – podprahovými i jinými – na billboardech a v časopisech, v televizi a ve filmech, které nám říkají, že vše, co v životě hledáme, můžeme najít v autě, v misce zmrzliny nebo v cigaretě.

Skrytým poselstvím je, že to, co vlastníme, jíme nebo kouříme, má moc vybavit nás sebeúctou. Vlastně bych řekl, že je to naopak. Vaše auto může být užitečné a pohodlné, může mít mokrou tyč a mobilní telefon, ale proto není důstojné. Vy, člověk, jste ten, kdo dává svému autu důstojnost tím, že ho řídí. Kdyby nebylo vás, bylo by to auto jen kus kovu.

Za posledních padesát let automobil, stejně jako mnoho našich spotřebičů a strojů, urychlil dnes již známou psychologickou cestu od žádoucího luxusu k základní nutnosti k tyranskému pánovi. Už se nerozhodujeme řídit auto – musíme: je tolik věcí, které musíme dělat, tak málo času na to, a tak daleko na cestování mezi tím. Spěcháme z místa na místo, chyceni do nebezpečné hry na dohánění, a cena je vysoká: téměř padesát tisíc Američanů ročně přijde o život při dopravních nehodách. Ironií je, že často tak spěcháme, že se nikam nedostaneme. Četl jsem, že čas dojíždění v Tokiu a Londýně je nyní často méně na kole než autem; a soudě podle dopravní špičky na našich dálnicích se naše situace příliš neliší.

Horší než ztráta času je samozřejmě ohrožení našeho zdraví. V každém z těchto vozů jsou podle nedávného výzkumu provedeného v Los Angeles dojíždějící lidé vystaveni dvakrát až čtyřikrát vyšším úrovním toxických chemikálií způsobujících rakovinu, které se vyskytují venku. A jak to tam na dálnici zahálí, průměrné americké auto významně přispívá ke skleníkovému efektu a každý rok pumpuje do atmosféry svou vlastní hmotnost uhlíku.

Tyto věci nejsou tajemství. Všichni jsme je už mnohokrát slyšeli, ale těžko s nimi něco uděláme. Naše města a obce vyrostly tak, že se bez auta cítíme bezmocní. A jak se naše města stále více rozšiřují do okolní krajiny, situace slibuje, že se bude ještě zhoršovat.

Problém je v tom, že kořeny naší závislosti na automobilu sahají hlouběji než touha po pohodlném způsobu dopravy. Působí zde mnohem silnější síla – síla, která charakterizuje téměř každou činnost v průmyslové společnosti: zisk. Pod neúprosnou nadvládou motivu zisku jsme předělali naši zemi k obrazu automobilu. Jak píše politický historik Richard Barnet, popisující Ameriku v polovině desetiletí tohoto století,

Nákup dálnic znamenal nákup motelů, restaurací s rychlým občerstvením…a kulturu předměstí…Dálniční systém byl jediným fyzickým plánem národa a více než cokoli jiného určoval vzhled měst a úseků mezi nimi. Při volbě automobilu jako motoru růstu plánovači dálnic a automobilů zrušili hromadnou dopravu.

Nedostatek ropy a vyšší ceny benzinu nás vedly k tomu, že litujeme toho, že před takovými praktikami zavíráme oči, přesto stále více jezdíme, vrtáme nové ropné vrty, vyrábíme a kupujeme stále větší auta. Za pouhých sto let, vedeni motivem zisku a mediálním podmiňováním, že řízení je zábava a naše auto je prodloužením naší osobnosti, jsme spotřebovali téměř polovinu známých světových zásob ropy, znečistili jsme vzduch a naše oceány a pláže jsme vystavili neustálému riziku ropných skvrn.

Nemám nic proti autům. Mám auto a oceňuji jeho užitečnost. Jediné, co bych řekl, je, že je důležité si pamatovat, kdo komu slouží. Kdybychom byli pány svých strojů – a svých životů – měli bychom dobrá, dobře vyrobená auta a dobré silnice, po kterých bychom mohli jezdit, ale nepoužívali bychom je také šetrně, takže by našim dětem a dětem našich dětí zbylo dost oleje na vytápění jejich domovů?

Netvrdím ani, že je něco špatného na tom, když podnikatel vydělává dost na to, aby uživil svou rodinu – tuto příležitost by měl mít každý. Ale zveličili jsme důležitost zisku nad rámec jeho přirozeného místa v podnikání. Stali jsme se na něm závislými, a to je velmi nebezpečná situace.

Většina závislostí začíná docela nevinně. "Ještě jedna pomoc, ještě jedna miska zmrzliny, ještě jedna cigareta, ještě jeden drink na cestu." Tak to začíná – ještě jedno: „Prodejme ještě jedno nové auto, vyděláme o jeden dolar víc, napumpujeme ještě jeden galon plynu.“

Když se této touze poddáváme opakovaně, s druhou nápovědou, druhým kouřem, druhým drinkem nebo druhým přičichnutím, stane se z toho zvyk – nejen jeden, ale jeden každý den: "Akcionáři chtějí vidět, jak zisky v tomto čtvrtletí rostou nad zisky z minulého čtvrtletí. Zavolejte generálnímu řediteli a řekněte mu, aby zvýšil výrobu, zvýšil poptávku a zahřál spotřebu. A udělejte to včera."

Se zvykem máme stále na výběr, zda se vzdát, nebo ne, ale když zvyk trvá dostatečně dlouho, ztrácíme svou schopnost volby. Náš pocit bezpečí se tak úzce váže k věci, po které toužíme, že ji musíme mít, ať to stojí cokoliv. Zvyk se stal nátlakem a my jsme se stali jeho služebníky. Pro zisk uděláme cokoliv, i kdyby to znamenalo obětovat drahocenná moře, vzduch a zemi našich dětí. To je to, co Gándhí myslí znalostmi bez charakteru – nedostatek spojení mezi tím, o čem víme, že je v dlouhodobém nejlepším zájmu každého, a naší schopností jednat na základě těchto znalostí. Stala se základním kamenem velké části našeho podnikání a našich životů.

COMMUNITY REFLECTIONS

SHARE YOUR REFLECTION

8 PAST RESPONSES

Krishna Panjiyar Apr 13, 2017

Wow!!! Thats fabulous, but as our mind set on that target that ou society goes or going. In our cities nobody have the time to think on all these topics including me also, I'm also not perfect.😞

Mildred Nov 25, 2014

This is absolutely true. In this day of age, so many people are like this

Milind Feb 22, 2012

Yes its the cruel reality of our time that highly knowledgeable individuals are being found indulging in acts amounting to moral character degradation. It is important to understand that wealth in whatever form be it knowledge, progress, prosperity or any similar thing for that matter is dangerious if it is not backed by sound moral values and sincere love for humanity.

Don Khan Feb 18, 2012

Know the truth and the truth will set you free. But never forget it act upon it. There is still time.

Word Positive World Feb 17, 2012

This is a reply to everyone who might be interested in this kind of researches.First of all Ihave in my previous post meant on all these: Livestock andClimate Changehttp://www.worldwatch.org/n...!!!!Livestock Long Shadow!!!!ftp://ftp.fao.org/docrep/fa...Dr.RajendraPachauri,Head of IPCC:"Global Warning: the impact of meat production &consumption on climate change"http://www.ciwf.org.uk/reso...Meat'sCarbon Hoofprinthttp://www.control.com.au/b...!!!!Climate benefits ofchanging diet!!!!!!http://www.pbl.nl/en/public...Andabundance of others scientific based materials and interwievs which you canpeacefuly watch on:Animalproductionhttp://suprememastertv.com/...Meats for the belly, and the belly for meats: but God shall destroy both it and them. Now the body is not for fornication, but for the Lord; and the Lord for the body. ~ 1st Corinthians 6:13, Holy Bible“Since you...cannot bring killed animals back to life, you are responsible for killing them. Therefore you are going to hell; th... [View Full Comment]

Noor a.f Feb 17, 2012

that is wise facts and including me we had been on the interest.
the shiling to increase or dollar to increase. I saw so many people doing that and I asked are they right?

But the fact is that the more had been on everyone but small number of people do the right thing.
if charges, police, businessmen, doctors, nurses, politicians, homemaids, middlemen and students are the most corrupted then what can we expect the high levelled people like presidents, ministers and MPs.
you can't see anyone refusing money or caring the world except me and a few others who recently turned a new lief over.

I agree with Gandhi that we need to have character.

Hunygun Feb 17, 2012

"We rush about from place to place, caught in a perilous game of
catch-up, and the price is high: nearly fifty thousand Americans lose
their lives in traffic accidents every year."
just because it's called a traffic accident, that doesn't necessarily mean people were involved in a perilous game of catch-up at the time. Actually, your logic doesn't even make sense. It's a complete non-sequitor from 'people are in a hurry' to 'and the evidence is the number of traffic accidents in America.'

Word Positive World Feb 17, 2012

I do absolutely agree.Modern science, research from IPCC and Worldwatch Institute plus numerous others clearly shows that raising of livestock is a major contributor to climate change and it threatens our very survival. But what has being done so far? How many people are correctly informed and have cheap subsidized vegan products to buy in their shops? What do we need as a humanity to be awakened? Dead planet?