Back to Stories

Mít to Venku S melancholií

Mít to s melancholií: Amanda Palmer čte ohromující báseň Jane Kenyon o životě s depresí a po ní

"Co mě tak strašně bolelo celý můj život až do této chvíle?"

Od Marie Popové

Mít to s melancholií: Amanda Palmer čte ohromující báseň Jane Kenyon o životě s depresí a po ní

„Šedé mrholení hrůzy vyvolané depresí přebírá kvalitu fyzické bolesti,“ napsal William Styron v dosud nejpoutavějším popisu života s depresí . Jak se čas šedavě mrholí do oceánu úzkosti, začínáme ztrácet z dohledu druhý břeh – ale vždy existuje jiný břeh.

Století poté, co Čajkovskij uvažoval o nalezení krásy uprostřed trosek duše , básnířka Jane Kenyon (23. května 1947 – 22. dubna 1995) zachytila ​​s výtečnou elegancí vhledu do života s depresí a po ní v ohromující básni nazvané „Having It Out with Melancholy“ (konečnáveřejná sbírka poezie Kenyon), která se nachází v Constance . nepřiměřeně krátká životnost.

Požádal jsem svou srdečnou přítelkyni a spolumilovnici poezie Amandu Palmerovou – která pro mě v minulosti četla mnoho básní –, aby nahrála čtení Kenyonova mistrovského díla, které provedla velkoryse, krásně as jemnou solidaritou původní melancholie klavíru. Zvláštní poděkování patří zvukovému inženýrovi Jamesi Bridgesovi.

MÍT TO S MELANCHOLIÍ
od Jane Kenyonové

Pokud je předepsáno mnoho prostředků
pro nemoc, můžete si být jisti
že nemoc nemá lék.

AP ČEKHOV
Višňový sad

1 Z JESLICE

Když jsem se narodil, čekal jsi
za hromadou prádla v dětském pokoji,
a když jsme byli sami, lehl si
nade mnou, tiskne
žluč zpustošení do každého póru.

A od toho dne
vše pod sluncem a měsícem
zarmoutilo mě – i ta žlutá
dřevěné korálky, které klouzaly a otáčely se
podél vřetena na mé postýlce.

Naučil jsi mě existovat bez vděčnosti.
Zničil jsi mé chování k Bohu:
"Jsme tu jen proto, abychom čekali na smrt;
pozemské radosti se přeceňují."

Zdálo se, že patřím pouze své matce,
žít mezi bloky a bavlněnými spodními košilemi
s patentkami; mezi červenými plechovými krabičkami na oběd
a vysvědčení v nevzhledných hnědých pouzdrech.
Už jsem byl tvůj – anti-pud,
mrzač duší.

2 LAHVE

Elavil, Ludiomil, Doxepin,
Norpramin, Prozac, Lithium, Xanax,
Wellbutrin, Parnate, Nardil, Zoloft.
Potahované voní sladce nebo mají
žádný zápach; ty pudrové voní
jako chemická laboratoř ve škole
to mě nutilo zadržet dech.

3 NÁVRH OD PŘÁTELE

Nebyl bys tak v depresi
jestli jsi opravdu věřil v Boha.

4 ČASTO

Často chodím spát hned po večeři
jak vypadá dospěle
(Chci říct, že se snažím čekat na tmu)
aby se odstrčil
z masivní bolesti ve spánku
křehký proutěný korakl.

5 JEDNOU BYLO SVĚTLO

Jednou, ve svých třiceti letech, jsem viděl
že jsem byl smítko světla ve velkém
řeka světla, která se vlní časem.

Vznášel jsem se s celkem
lidská rodina. Všichni jsme byli barvy – ty
kteří nyní žijí, ti, kteří zemřeli,
ti, kteří se ještě nenarodili. Pro pár

chvíle, kdy jsem se vznášel, úplně klidný,
a už jsem nenáviděl, že musím existovat.

Jako vrána, která cítí horkou krev
přiletěl jsi mě vytáhnout
zářícího proudu.
"Podržím tě. Nikdy jsem to nedovolil, má drahá."
jedni se utopí!" Poté jsem několik dní plakal.

6 IN A OUT

Pes hledá, dokud nenajde mě
nahoře, lehne si s rachotem
loktů, položí hlavu na mou nohu.

Někdy zvuk jeho dechu
zachraňuje můj život – dovnitř a ven, dovnitř
a ven; pauza, dlouhý povzdech….

7 PARDON

Kousek spáleného masa
nosí mé šaty, mluví
v mém hlase, odesílá závazky
váhavě, nebo vůbec.
Je unavené z pokusů
být tvrdohlavý, unavený
nad míru.

Přejdeme k monoaminu
inhibitory oxidázy. Ve dne v noci
Mám pocit, jako bych vypila šest šálků
kávy, ale bolest ustává
náhle. S tím zázrakem
a hořkost někoho omilostněného
za zločin, který nespáchala
Vracím se k manželství a přátelům,
k růžovým topolům třásnitým; vrať se
na můj stůl, knihy a židli.

8 KRÉDO

Farmaceutické zázraky fungují
ale věřím jen v tuto chvíli
blahobytu. Bezbožný duch,
určitě přijdeš znovu.

Hrubý, podlý, dáte si nohy
na konferenčním stolku, opřete se,
a proměnit mě v někoho, kdo to nedokáže
namáhat se mluvit; někdo
kdo nemůže spát nebo kdo nic nedělá
ale spát; neumím číst ani volat
na schůzku o pomoc.

Nemůžu nic dělat
proti tvému ​​příchodu.
Když se probudím, jsem stále s tebou.

9 DREZ DŘEVĚNÝ

Vysoko na Nardil a červnové světlo
vstávám ve čtyři,
dychtivě čeká na první
poznámka drozda lesního. Pohodový vzduch
stiskne přes obrazovku
s divokou, složitou písní
ptáka a jsem přemožen

obyčejnou spokojeností.
Co mě tak strašně bolelo
celý můj život až do této chvíle?
Jak miluji malé, rychle
tlukoucí srdce ptáka
zpěv ve velkých javorech;
jeho jasné, jednoznačné oko.

Doplňte Kenyonovu ohromnou moudrost o životě , May Sarton o léku na zoufalství , Tima Ferrisse o tom, jak přežil sebevražednou depresi , a báseň Galwaye Kinnella pro přítele zvažujícího sebevraždu, pak si znovu prohlédněte Amandinu poutavou četbu „The Mushroom Hunters“ od Neila“ Wicolity Wheel, love“ od Wicola, iPro you“ od EE Cummings a „Possibilities“ a „Life While-You-Wait“ od polské nositelky Nobelovy ceny Wislawy Szymborské.

Share this story:

COMMUNITY REFLECTIONS

2 PAST RESPONSES

User avatar
Patrick Watters Nov 29, 2017

Been there, done that. And doing it again now with a different perspective.

User avatar
Kristin Pedemonti Nov 29, 2017

Thank you. As someone who witnessed her father slip in and out of multiple suicide attempts. a mother with such gripping anxiety, she is afraid of everything (mot exaggerating) and as one who has also felt the darkness of depression and nearly stepped out onto subway train tracks on a hot muggy day August 2010, thank you for sharing what depression can feel like and what the dread of it returning feels like. I am deeply grateful that today I see the light, bright and shining and it is not the headlights of an oncoming train. Hugs from my heart to all of those on this journey. I hope you have moments of light and peace too. <3